|
|
Slunečno, přes den taje, večer mráz (50. léta v Kutné Hoře)
Kamenář, Jan ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tématem diplomové práce je zpracování historie města Kutné Hory v období 50. let v Československu. Obsahem práce jsou léta 1948 - 1960, tedy léta, kdy po celé republice docházelo k největším politickým a kulturním změnám a zároveň také k nejtvrdším represím vůči obyvatelstvu od vládnoucího komunistického aparátu. Jedná se o dobu, kdy došlo k velkým politickým čistkám, politickým procesům, násilné kolektivizaci a dalším tvrdým opatřením, při kterých se komunisté pokoušeli získat veškerou moc. Cílem této práce je představit Kutnou Horu v tomto období, tedy v době 50. let, ukázat na místní politické či kulturní dění a předložit tak čtenáři komplexní přehled. V práci jsou zahrnuty veškeré instituce, které určovaly chod všedního života v Kutné Hoře. Pozornost je zejména zaměřena na činnost Místního národního výboru, soudů a jednotlivých kulturních institucí. Ke zpracování diplomové práce byly použity archivní fondy, dobový tisk a odborná literatura.
|
|
|
Slunečno, přes den taje, večer mráz (50. léta v Kutné Hoře)
Kamenář, Jan ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tématem diplomové práce je zpracování historie města Kutné Hory v období 50. let v Československu. Obsahem práce jsou léta 1948 - 1960, tedy léta, kdy po celé republice docházelo k největším politickým a kulturním změnám a zároveň také k nejtvrdším represím vůči obyvatelstvu od vládnoucího komunistického aparátu. Jedná se o dobu, kdy došlo k velkým politickým čistkám, politickým procesům, násilné kolektivizaci a dalším tvrdým opatřením, při kterých se komunisté pokoušeli získat veškerou moc. Cílem této práce je představit Kutnou Horu v tomto období, tedy v době 50. let, ukázat na místní politické či kulturní dění a předložit tak čtenáři komplexní přehled. V práci jsou zahrnuty veškeré instituce, které určovaly chod všedního života v Kutné Hoře. Pozornost je zejména zaměřena na činnost Místního národního výboru, soudů a jednotlivých kulturních institucí. Ke zpracování diplomové práce byly použity archivní fondy, dobový tisk a odborná literatura.
|
|
|
Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky
Kouřimský, Jan ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Záměrem této diplomové práce je představit fungování a život v Senátu Národního shromáždění ČSR. Horní komora československého parlamentu fungovala mezi lety 1920 až 1939, kdy v době Protektorátu Čechy a Morava byla oficiálně rozpuštěna. Za sledované období se v komoře vystřídalo na 444 zákonodárců sedmi různých národností. Nejpočetnějšími byli Češi a Němci. Na fungování Senátu je nahlíženo z několika úhlů. Jednak je podrobně sledována debata pro a proti zřízení druhé komory probíhající před přijetím nové ústavy z roku 1920. Zpracovány jsou též dobové úvahy a nerealizované návrhy o reformě Senátu, které se vedly na konci dvacátých let a navrhovaly vytvoření tzv. hospodářského parlamentu. Je představen volební systém poměrného zastoupení užívaný pro volby do Senátu a jeho výsledky odrážející se ve velkém počtu politických stran s nízkými volebními zisky, které následně znesnadňovaly tvorbu stabilního politického prostředí. Práce sleduje stranické, národnostní, sociální, myšlenkové a výrazové zázemí jednotlivých senátorů a senátorek. Zaznamenává podrobněji osudy některých ze zákonodárců, kteří se v horní komoře pohybovali během doby První republiky a byli též negativně zasaženi německou okupací a válkou. V případové studii je zaznamenán poválečný soud se senátory za Sudetoněmeckou stranu (SdP). Práce...
|
host ::
RSS.